Napsat dotaz

O nás

Historie

  • Mezi léty 1985 - 1989 chovatelská stanice čistokrevných severských psů začala pořádat první závody a s tím souvisí vznik prvních sportovních pravidel.
  • První závod byl v roce 1985 v Peci pod Sněžkou, který pořádal klub ČHP (českého horského psa) a bratři Kobrové dle pravidel ČHP. Tj. první den se závodilo ve skijöringu a druhý den závodila spřežení, která ze svých psů sestavili skijöringáři pro vybraného jezdce. V tom roce to byly jediné závody.
  • V následujícím roce 1986 již bylo několik závodů. Organizačně probíhaly podle dvou vzorů. Jedna část závodů podle vzoru ČHP a druhá část organizovaná KCHPSP (Klub chovatelů psů severských plemen) podle mezinárodních pravidel klasicky dvoukolově.
  • Na začátku 90. let se již tento sport psích spřežení začíná dělit na jezdce otevřené a čistokrevné (dělení dle rasy psů).
  • Jiřím Krejčím byla založena asociace otevřených - Česká asociace sportu psích spřežení, zkráceně ČASPS a stává se zároveň členem ČSTV a v roce 1991 evropské asociace ESDRA (European Sleddog Racing Association) a poté mezinárodní federace IFSS (International Federation of Sleddog Sports).
  • Skupina jezdců čistokrevných zakládá svoji asociaci - Českomoravský sportovní klub severských psů, zkráceně ČMSKSP a stávají se v roce 1994 členem světové federace FISTC (International Federation of Dog Sledding Sports).
  • Tyto dvě národní asociace ČASPS a ČMSKSP existují v České republice samostatně.
  • V roce 1993 se rozhodly tyto asociace vzájemně spolupracovat. Obě mají svojí vlastní právní subjektivitu, ale společně vystupují pod zkratkou SSPS (Svaz sportu psích spřežení). Je to zkratka dobrovolného spojení obou sekcí, čisté i otevřené, ale bez právní subjektivity.
  • Zastrešující organizací sportu psích spřežení (tj. mushingu) v České republice je Česká asociace sleddog sportů, zkráceně ČASS, která vznikla v roce 2008 přeměnou dříve vzniklé ČASPS.
  • Od roku 2014 je ČASS řádným členem České unie sportu.
  • V roce 2016 jsme podepsali Českou chartu proti dopingu.

 

Vnitřní organizace ČASS

  • Uvnitř ČASS existují tři podsekce: zástupci tříd sprint, mid+long a individuální. Členem podsekce se stane fyzická osoba (dle podmínek Stanov), která má o členství zájem a především se chce aktivně podílet na činnosti ČASS a zvýšit sportovní a společenskou úroveň mushingu i samotné ČASS. Zástupci podsekcí poté tvoří členskou schůzi.
  • V čele ČASS stojí individuální statutární orgán, kterým je předseda. Předseda je volen výkonným orgánem - Výborem, a to na dobu 4 let.
  • Výbor je 6-ti členný a skládá se ze dvou volených zástupců z každé podsekce (sprint, mid+long, individuální). Výbor je také volen na dobu 4 let.
  • Jednotlivé sportovní kluby registrované u ČASS jsou naší základní jednotkou. Musí být řádně registrovány a plnit veškeré povinnosti vyplývající z příslušných zákonů, směrnic a řádů.
  • Jednou ročně probíhá členská schůze a schůze předsedů klubů a pořadatelů závodů.
  • Dále je zřízena Sportovně technická komise, zkráceně STK, která má na starosti posuzování technických záležitostí týkající se závodů, závodních tratí a výkladů pravidel a řádů. Je složena ze šesti členů (3 za ČASS a 3 za ČMSKSP).
  • Každý řádný člen sportovního klubu musí mít uhrazeny členské příspěvky ČASS a splněn test znalostí, čímž získá tzv. Licenci, která ho opravňuje ke startu v řádných třídách na závodech pořádaných ČASS a po úspěsné nominaci i na závodech mistrovství Evropy a světa IFSS a FISTC.
  • ČASS a její činnost se řídí Stanovami, vnitřními směrnicemi, Soutěžním řádem, Závodním řádem a Řádem na ochranu zvířat při závodech psích spřežení. Veškeré tyto dokumenty jsou veřejně přístupné na těchto webových stránkách.

 

Seznam předsedů ČASPS/ČASS:

  • 1990 - 2008 Jiří Krejčí
  • 2008 - 2010 Pavel Pfeifer
  • 2010 - 2019 Jiří Nešněra
  • 2019 - současnost Martin Vrtěl

Seznam předsedů ČMSKSP:

  • 1992 - 2001 Jan Ochozka
  • 2001 - 2005 Ivo Mareš
  • 2005 - 2007 Vlastimil Škoda
  • 2007 - současnost Roman Habásko

 


z knihy Petra Hanzlíka „Mush go!“ (Jihočeské nakladatelství Růže, 1991)

… první závody jsou odstartovány …

Nadešel čas, aby výbor klubu předložil členům program, který by znovu probudil jejich nadšení. Byl jsem pověřen uspořádat s krkonošskou oblastní skupinou první závody psích zápřahů v Československu. Bez Ivana Kobra by se to nepodařilo. Bydlel nad Pecí a patřil mezi nás. Navrhli jsme trasu závodů a po projednání s pracovníky Krkonošského národního parku ji upřesnili. Napsali jsme propozice a rozeslali přihlášky. Ve dnech 16. a 17. března 1985 se na startu sešli mnozí členové klubu chovatelů českých horských psů. Přesto že klubové přebory a vlastně první oficiální závody psích zápřahů u nás byly otevřené pro všechna registrovaná plemena, závodili jsme, až na tři aljašské malamuty, sami. Někteří zástupci dalších vznikajících klubů se přišli podívat, a byli i tací, kteří hodnotili naše šance při účasti speciálních severských tažných plemen jako nulové. Ale to byly úvahy, jaké jen povzbuzovaly naši aktivitu. Přece jen jsme měli v onom roce 1985 před ostatními skupinami nadšenců, kteří kluby se sportovním zaměřením teprve zakládali, předstih. V průběhu soboty a neděle se měly uskutečnit celkem tři závody. V sobotu ráno závod v disciplíně lyžař a pes (skijöring), odpoledne soutěž jednotlivých psů v tahu nákladu na třicetimetrové upravené trase, v neděli závod psích spřežení (mushing).

Do Krkonoš jsem přijel týden před závody, abych pomohl tam, kde bylo třeba. Přípravy vrcholily ve skvělé atmosféře plné očekávání, horečné činnosti a předpremiérové trémy.

Podle vylosovaných čísel vyjeli v pětiminutových intervalech závodníci na trať skijöringu, disciplíny, která umožní závodit každému, kdo má psa. Velké rozdíly v dosažených časech oddělily špičku prvních šesti od zbylých dvanácti hlubokou časovou mezerou. Ježdění se psy přestalo být kuriozitou a nový sport vyžadoval pravidelný trénink, stejně jako ostatní sporty.

Podobně tomu bylo i při závodě psích smeček následujícího dne. Trasa závodu pro skijöring i mushing byla shodná. Start pod Hrnčířskými boudami, zprava jsme minuli Tetřevky, prudkým, poněkud nebezpečným sjezdem se vyřítili na cestu z Černého dolu. Asi tři sta metrů do příkrého kopce a pak už v pozvolném stoupání šikmo proti vrstevnicím tři kilometry na lom svážnice. V klesání u Zrcadlovek jsme nad Jánskými lázněmi uhnuli vlevo. Na zasněžené silnici na Černou horu nechávali závodníci i poslední zbytky sil. Za Černou boudou se cesta pozvolna svažuje, až se prudce zlomí k Javořímu potoku. To místo plné boulí, zúžené v hrdlo lávky až do protisvahu se nazývá Václavák. Mohlo by být pestře zdobeno zlomenými lyžemi, hůlkami i několika kilogramy sádry a škrobových obvazů, ale na to se při závodě nesmí myslet. Cíl na Kolínské boudě byl pro mnohé vysvobozením. Inu závod se psy nelze zaměňovat s exhibiční vyjížďkou.

První závody odhalily všechny nedostatky a úskalí jak organizační, tak výkonnostní. Byly však nesporným přínosem a impulsem pro další práci, včetně možnosti použít některých novinek ve výstroji a vybavení, se kterými někteří startující přišli. Do historie saňového sportu u nás je nutné tyto první závody na území Československa zaznamenat, stejně jako vítěze.

 

Obrazový materiál, zdroje:
František Burda - Zpravodaj klubu ČHP č. 2/prosinec 1984 a časopis Spřežení klubu ČHP č. 3/květen 1985
kniha Petra Hanzlíka „Mush go!“