Pulka

Pulka je individuální zimní mushingová disciplína, při které táhne pes v postroji, upraveném pro připojení oje, speciální sáňky tzv. pulku, ke které je připojen lyžař gumovým lanem. Na sprintových tratích, které bývají 5 - 20 km, se před pulku zapřahá 1 pes a na midových tratích (30 - 45 km) je možné zapřahat až 4 psy do řady za sebe pomocí prodloužené oje. Ve sprintu se třídy dělí na ženy (PW) a muže (PM). V midu je třída bez rozdílu pohlaví (MP).

Pulka se běžně používá pro převážení nákladu na sněhu, např. při expedicích. Místo psů jí může táhnout přímo lyžař. Závodní pulka pro mushing se skládá z oje a těla na lyžích. Oj nad zády psa tvoří obruč, za kterou je možné s pulkou manipulovat. Tělo má nejčastěji podobu nízké aerodynamické rakve, složené ze dna a víka. Uvnitř těla je systém pro kotvení zátěže, protože pulka se dovažuje cca na 70% váhy závodního psa. Pro pulku je nejlepší použít klasické juniorské lyže s kvalitní skluznicí, která se maže vosky v celé délce úplně stejně jako lyže pro bruslícího lyžaře.

Nejdřív je nutné zvládnout skijöring a pak teprve začít s pulkou. Pes zapřažený do pulky musí být ochotný silově pracovat v širokém rozsahu rychlostí. Od velmi pomalého tempa do kopce, kdy pes často táhne kromě pulky i lyžaře, po velmi vysoké tempo po rovině nebo v mírných sjezdech, kde sám lyžař dokáže vyvinout takovou rychlost, aby jel „vedle“ pulky na povoleném laně a psa tak vůbec nezatěžoval. V prudkých sjezdech musí lyžař naopak pulku na nataženém laně přibrzďovat, aby pulka psa netlačila z kopce příliš rychle. Technika jízdy s pulkou je specifická, pes je před lyžařem 2x dál než při skijöringu, v ostřejších zatáčkách je potřeba najíždět vnitřní stopu a pomáhat tahem za lano udržet pulku na obou lyžích, aby se nepřevracela. Předjíždět je potřeba s rozmyslem a předvídat, aby nedocházelo ke zbytečným kolizím.

Kvalitní příprava psa i lyžaře je nutná. Pes musí být dostatečně silný a vytrvalý, protože pulku táhne v závodě většinou okolo 40 minut a musí to zvládnout úplně sám až do cíle. Lyžař mu může pomoct jen tím, že je sám dostatečně rychlý. Pes by neměl v tréninku ani v nejprudších stoupáních klusat, měl by vždy cválat. Lze to řešit postupným protahováním délky, rozdělením tréninku na intervaly, postupným přidáváním zátěže, krátkým odpočinkem před kopcem nebo naopak v mírných kopcích používat těžší zátěž než pro závod. V každém případě je potřeba, aby měl pes z tréninku jen pozitivní zkušenosti a aby věděl, že jízdu s pulkou zvládne. To předpokládá, promyšlený tréninkový plán a klid trenéra v každé situaci. Pulka je poměrně neskladné sportovní náčiní. Pokud nebydlíte zrovna u upravené lyžařské trati, je nutné všechny součásti naložit do auta, přivézt na místo, vyložit a složit, odjet trénink, rozložit, naložit a doma zase uložit. Trasu tréninku je potřeba plánovat, tak abyste se s pulkou dostali zpět k autu. Mně se osvědčilo začít s přípravou okolo domu na blátě s řetězy a dokončit přípravu na horách na sněhu s pulkou.

Přes všechny složitosti je to nádherná závodní disciplína a je pro skutečné nadšence zimního individuálního mushingu. Někteří psi tahání pulky zbožňují. Já tvrdím, že si s ní připadají důležitější.

I zde platí, že psa byste měli před tréninkem řádně napojit a poté vyvenčit.

Dříve než vyrazíte na svůj první závod, je nutné se dobře seznámit s našimi řády. Musíte vědět jak se značí trať, jaká je povinná výbava, jak se chovat na startu a na trati při předjíždění, jaké jsou povinnosti závodníka apod. Všechny tyto informace naleznete zde na webu v sekci „ČASS“ a podsekci „Řády a směrnice“.
Je důležité svojí neznalostí neohrozit sebe, svého psího parťáka ani ostatní závodníky.

V sekci „Kluby“ si můžete najít sobě nejbližší klub, kde vám určitě rádi se vším pomůžou.

Autor: Kryštof Spilka

 

Martina Štěpánková

 

Kryštof Spilka

 

Soňa Klikarová

 

Michal Ženíšek

 

Milan Petruželka