Dovysvětlení k výzkumu NSA místopředsedou p. Ivo Lukšem

S laskavým svolením přímo p. Lukše otiskuji v plném znění e-mail adresovaný sportovním svazům České republiky. Snad to pomůže lépe pochopit záměr a výsledky.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vážení představitelé sportovních svazů,

obracím se na Vás v souvislosti s výzkumem popularity / atraktivity sportů v ČR 2020 provedeným NSA, který vzbudil určité emoce, přinesl množství otázek a zejména v mediálním prostoru o něm začalo kolovat množství informací, které jsou více či méně zavádějící. Proto bych Vám chtěli alespoň touto cestou vysvětlit, jak se věci ve skutečnosti mají.

V prvé řadě bych chtěl uvést bližší informace k zadání a metodice provedeného výzkumu.

Jednalo se o rozsáhlý výzkum zaměřený na vztah ke sportu a míru popularity / atraktivity jednotlivých sportů v celé České republice 2020. Výzkum byl zcela záměrně provedený tak, aby zohledňoval preference napříč celou populací, nikoliv jen obyvatel, které sport zajímá. Tento postup jsme zvolili z důvodu, že NSA vznikla pro všech 10,6 mil. obyvatel ČR, nikoliv jen pro skupinu sportovců či fanoušků. Sběr dat probíhal formou on-line dotazování na panelu respondentů společnosti European National Panels s.r.o. Společnost European National Panels s.r.o. disponuje největším panelem respondentů v České republice, což umožnilo zrealizovat reprezentativní výzkum s účastí 5 tisíc respondentů. Kvótními kritérii pro reprezentativní sběr byly věk (15+), pohlaví, region a vzdělání ve struktuře obecné populace ČR k 31.12.2019 dle údajů Českého statistického úřadu. Hlavní otázky pokládané respondentům byly tyto:

OTÁZKA 1: Do jaké míry jsou pro Vás osobně atraktivní následující sporty z pohledu diváka?

Následovala nabídka jednotlivých sportů a u každého nabídka hodnocení: 10 - velmi atraktivní sport    9  8  7  6  5  4  3  2  1 - velmi neatraktivní sport     0 - nevím nebo sport neznám.

OTÁZKA 2: Do jaké míry jsou podle Vás atraktivní následující sporty z pohledu aktivního sportování v ČR (organizovaně nebo rekreačně)?

následovala nabídka jednotlivých sportů a u každého nabídka hodnocení: 10 - velmi atraktivní sport    9  8  7  6  5  4  3  2  1 - velmi neatraktivní sport    0 - nevím nebo sport neznám.

Aby nebylo možné zpochybňovat výsledky, že respondenty jakkoliv manipulujeme a tlačíme do žádoucí odpovědi, tak byly otázky záměrně položeny takto „volně / obecně“ a v nabídce hodnocení byl výběr z možnosti bodů od 10 do 1, nikoliv obvyklejší 4 možnosti, které by mohly výsledky více zkreslit. Tento výzkum je tak svou čistotou a jednoduchostí velmi průzračný. Zpracování dat je o pouhém uspořádání dat do souhrnů a průměrů – bez jakékoliv kreativity, bez jakéhokoliv „ohýbání“ pomocí statistických metod (např. vytváření relativních hodnot z relativních hodnot – ty se využívají při manipulaci veřejnosti z hlediska ekonomického růstu – změna procenta hospodářského růstu…). Současně celý výzkum byl velmi robustní a celkově průřezový – každý statistik potvrdí, že 5 tis. respondentů je opravdu velmi reprezentativní vzorek, který poskytnul užitečné rozvojové informace a zejména objektivní obraz sportu v ČR. Podrobnou metodiku výzkumu přikládáme v příloze.

Zde se musím ohradit proti jakýmkoliv nařčením z nekorektní úpravy vstupních dat či výsledků provedené analýzy. Společnost European National Panels s.r.o. byla dle zadání NSA zodpovědná za sběr dat na panelu respondentů. Následně NSA tato sesbíraná data zpracovala do souhrnných výstupů – data byla zkontrolována, uspořádána a byl zkalkulován aritmetický průměr ohodnocení atraktivity sportu a atraktivity k aktivnímu sportování pro jednotlivé sporty za celou populaci a za vybrané skupiny obyvatel. Rezolutně odmítám, že by NSA tato vstupní data jakýmkoliv způsobem upravovala a že by modifikovala výsledky provedené analýzy.

Jsme si vědomi toho, že ne každému se musí přístup zvolený NSA, tedy provádění výzkumu i mezi „nesportovci“, líbit. My všichni ale žijeme v určité sportovní bublině, kde můžeme mít tendenci nahlížet na občany ČR jen přes fanoušky sportu, nevnímajíc populaci ČR v celém komplexu – a to je právě problém, jehož si byla NSA při zadání výzkumu vědoma a pokusila se z něj vymanit. Popularita sportu v rámci celé populace ČR totiž opravdu není jen o sledování sportu v televizi nebo o ochotě vyjíždět na sportovní utkání do zahraničí. Navíc jsme přesvědčeni, že pokud bychom prolnuli výsledky za jednotlivé sporty do skutečných čísel sledovanosti (ale absolutní, ne relativní) a vztáhli bychom je na celou populaci ČR, tak se dobereme k obdobným číslům, jako je tomu v našem výzkumu...

Dále bych Vás chtěl seznámit s dopady výsledků výzkumu na budoucí hodnocení sportovních svazů.

Výsledky výzkumu budou dle stanoveného modelu hodnocení výzvy 16/2020 Podpora sportovních svazů 2021 využity pro hodnocení Výzvy. Výsledky výzkumu vstupují do komplexního vyhodnocovacího modelu s váhou 40 % (30 % divácká atraktivita sportu + 10 % atraktivita k aktivnímu sportování). Dané váhy byly zvoleny záměrně, neboť hodnocené ukazatele poskytují nejen informaci o divácké atraktivitě jednotlivých sportů a o atraktivitě jednotlivých sportů pro jejich aktivní provozování bez ohledu na to, zda v organizované nebo neorganizované podobě. Lze z nich interpretovat i informaci o ekonomických dopadech spojených s jednotlivými sporty (divácká návštěvnost, spotřeba spojená s konáním sportovních akcí, sledovanost televizních přenosů atd.), o aktuální úspěšnosti ČR v daných sportech (zvýšení divácké atraktivity v případě českých úspěchů), o tradici daných sportů v ČR / historické úspěšnosti (dlouhodobá divácká atraktivita v případě tradice historických českých úspěchů), o vlivu na zdravý životní styl české populace (aktivní sport jako prevence zdravotních problémů) a o vlivu na komunitní život české populace (aktivní sport jako prostředek pro setkávání a život komunity).

Pokud jde o možné výhrady, že NSA věnovala kritériím založeným na výzkumu příliš vysoké procento, tak podle našeho názoru tomu tak není. Toto kritérium je faktickým vysvědčením práce sportovních svazů, tedy jak je na daný sport ve společnosti pohlíženo. A i když se nejedná o obvyklá „tvrdá data“, jsou tyto informace hodnotnější, než jiné, v minulosti využívané údaje, které, jak se prokázalo, nebyly vhodné pro objektivní a spravedlivou kalkulaci výše přidělovaných dotací (např. porovnání sportů z hlediska získaných medailí). Důležité je, jak a k čemu se výsledky z výzkumu využijí v praxi. Takto námi nově nastavená kritéria by z pohledu NSA měla zejména aktivovat sportovní svazy k jejich dlouhodobě vyšší výkonnosti a k lepším výsledkům. A to především z důvodu, že na základě těchto zlepšení činnosti a rozvoji daného sportu, budou mít sportovní svazy možnost navyšovat svůj podíl na celkově rozdělované dotaci.

Výsledky výzkumu popularity / atraktivity sportu 2020 (atraktivita sportu z diváckého hlediska a atraktivita sportu z hlediska aktivního sportování) vstupují do multikriteriálního vyhodnocovacího modelu pouze 2 ze 12 kritérií využívaných pro rozdělování finanční podpory ve výzvě 16/2020. Mezi další kritérií, která se k rozdělení dotací využívají, dalších 10 kritérii, jako je jsou například: počet evidovaných sportovců, velikost mládežnické základny, počet trenérů, počet rozhodčích apod. (podrobnou metodiku hodnocení přikládáme v příloze). Současně je potřeba uvést, že jednotlivé sporty jsou rozřazeny do skupin, ve kterých se budou porovnávat sporty, které k sobě „patří“, nikoliv vzájemně všechny sporty, jak tomu bývalo v minulosti – už tento fakt by měl výrazně omezit obavy, že by kritéria spojená s výzkumem popularity / atraktivity sportu měla mít na některé svazy fatální důsledky. Navíc v rámci kritéria popularita sportu není rozhodující pořadí, nýbrž získaný počet bodů. A tyto body jsou pro potřeby multikriteriálního modelu vážena (s vyšší váhou jsou započítány výsledky sportovců / fanoušků sportu). Pokud se kdokoliv pozorně podívá na komplexní výsledky výzkumu uvidí, že bodové rozdíly v širokém středu vyhodnocovací tabulky jsou víceméně minimální, tudíž i přes přidělenou váhu, bude faktický dopad daného kritéria na výsledné hodnocení sportovního svazu mnohem nižší, než je pravděpodobně očekáváno. V neposlední řadě NSA zavedla do modelu hodnocení i administrativní hranici minimální dotace 90 % loňského roku. V komplexu těchto parametrů je tak váha kritéria popularity / atraktivity sportu dle názoru NSA zcela přiměřená.

Na závěr mi dovolte konstatovat, že NSA si za zvolenou metodikou výzkumu i nastaveným modelem hodnocení výzvy 16/2020 stojí. NSA je současně přesvědčena, že až opadnou prvotní emoce, měli bychom všichni společně začít hledat, v čem výsledky výzkumu mohou pomoci pro rozvoj sportu v ČR. Velkou výstrahou pro nás všechny je zejména skutečnost, že cca 4 mil. obyvatel ČR sport nezajímá vůbec (nejspíš je ani nenapadne se na sport dívat) a víc než 6 mil. lidí se vůbec nehýbe. Z pohledu NSA jsou tyto výsledky alarmující a všichni, kdo mají opravdový zájem o rozvoj sportu v ČR, by se nad nimi a nad trendy, které ukazují, měli vážně zamyslet a pokusit se s tím do budoucna něco udělat; inspiraci bychom měli/mohli hledat například ve Skandinávii. To platí o to více v současné době, kdy je vzhledem k aktuální situací ohrožena samotná podstata sportu…

Samozřejmě, pokud byste stále měli k realizovanému výzkumu jakékoliv doplňující dotazy, neváhejte se na nás obrátit.

Pevně věřím, že naše objasnění pochopíte a že náš postup shledáte rozvojovým. Doufám, že porozumíte naší snaze komplexně a pozitivně napomoci rozvoji sportu v České republice.

Všem Vám tímto  děkuji za dosavadní spolupráci.

S úctou Ivo Lukš