Psi se kterými se závodí – část 1. – Používaná plemena

Závodní sportování člověka-mushera se psím spřežením, když za spřežení budeme považovat jednoho psa až mnoho psů bez omezení počtu, se samozřejmě, jak vyplývá z názvu, neobejde bez psa nebo psů.

Pro práci ve spřežení můžeme obecně použít jakéhokoliv psa, kterého to bude bavit a pro kterého se stane práce ve spřežení nezbytnou zábavou a formou aktivního pohybu. Použít můžeme opravdu jakéhokoliv psa jakéhokoliv plemene, ale jsou plemena běžná nebo i specializovaná a jsou plemena méně běžná. Obecně můžeme rozdělit závodění se psím spřežením na dvě skupiny závodních disciplín. 1. Individuální disciplíny - tj. závodění s malým počtem psů, s jedním až dvěma psy. Tuto skupinu pro nedostatek přesnějšího názvu nazýváme skupina individuálních disciplín. Jsou to disciplíny kdy je závodník vždy pevně spojen se psem a pohybuje se: a) pěšky(běží) -Canicross b) na kole - Bikejoring c) na koloběžce - Scootering d) na lyžích - Skijoring e) na lyžích a pes ještě táhne pulku - Pulka 2. Spřežení - tj. závodění s větším počtem psů, kteří jsou sestaveni do spřežení a to buï před károu(na suchu) nebo před saněmi(na sněhu). Spřežení se podle počtu psů dělí na třídy: a) Třída - Unlimited - bez omezení počtu psů - označení U, U1 b) Třída - 8 psů - označení A, A1 c) Třída - 6 psů - označení B, B1, B2 d) Třída - 4 psů - označení C, C1, C2 Základním požadavkem na psa používaného při závodech psích spřežení je obecně povaha saňového psa. To znamená, že pes používaný do zápřahu musí být neagresivní vůči lidem, psům i okolním zvířatům a nejen to, neměl by si lidí, ostatních psů ani zvířat vůbec všímat.. Je-li zapřažen nemělo by pro něho existovat nic jiného než běh kupředu, dokud nedorazí do cíle a žádné rušivé vlivy na trase by ho neměly vyvést z míry a rušit v soustředění na běh. Nejpestřejší spektrum používaných plemen je v individuálních disciplínách, kde opravdu můžeme použít jakéhokoliv psa a závodí se zde bez rozdílu plemen. Jsou to disciplíny lehce přístupné každému, protože běžet se psem může opravdu každý majitel, jen je třeba se na to odpovídajícím způsobem vybavit. Jet na kole se psem, na koloběžce nebo na lyžích opět není pro většinu lidí žádný problém a pro člověka i psa je to skvělý způsob aktivního odpočinku. A pro psa je cílený běh v postroji i po kratší dobu daleko větším výdejem energie než dlouhé pobíhání na volno při procházce. Pes při individuální péči se dá dobře vycvičit a naučit vše co potřebuje. Používaná plemena jsou běžní saňoví psi AM, S, SH, G, AH, ESP, ale i řada ostatních plemen jako ČHP, dobrman, retrívr, NO, dalmatin, bobtail, vlkodav, stafordšir, kavalír, BO a další, prostě jakýkoliv pes který si při troše výcviku uvědomí, že je to pro něho báječná zábava a výborný způsob vybití energie. Ve spřežení je již spektrum používaných psů podstatně užší a většinou se omezuje na běžné saňové psy ať dle FCI - AM, S, SH, G nebo o speciálně šlechtěné závodní psy - AH, ESP. Ale i zde se objevují psi jiných plemen, ale je to spíše výjimkou. O to vyšší nároky jsou potom na jejich chování, protože zvládnout jednoho psa je přecejen jednodušší než větší spřežení, zvláště když dáváme důraz na předcházení konfliktům v kolizních situacích. Právě v případech kolizí a motání musí být psi klidní a trpěliví, neagresivní vůči svému okolí. Každé plemeno má svoji charakteristiku, je vhodné pro určitý účel a i při běhání v zápřahu se dají plemena rozdělit podle výkonnosti. Proto mají určité skupiny plemen své kategorie, což je dělení startovního pole podle kubatury(výkonnosti). Jsou kategorie 1. Otevřené pro všechna plemena 2. Uzavřené pouze pro SH 3. Uzavřené pouze pro AM, G a S Je to odstupňování podle výkonnosti. Nejrychlejší jsou kategorie ad1) OTEVŘENÉ, ve sprintu dosahuje špička průměrnou rychlost na trati 30 km/h. (U, A, B, C) Druhé nejrychlejší jsou kategorie ad2) Uzavřené pro SH s PP, ve sprintu dosahuje špička průměrnou rychlost na trati 25 km/h. (U1, A1, B1, C1) Třetí nejrychlejší jsou kategorie ad3) Uzavřené pro AM,G a S s PP, ve sprintu dosahuje špička průměrnou rychlost 20 km/h. (B2, C2) V kategoriích ad2) soutěží pouze SH, jsou klasickým severským plemenem s PP dle FCI. Mají svoji samostatnou kategorii, protože jsou omezeni standardem FCI. To znamená, že musí odpovídat určitému vzhledu. Jakmile neodpovídají určitému vzhledu přestávají být představiteli svého plemene a již se nemohou jako toto plemeno rozmnožovat. Potom by měli přestat v kategoriích daného plemene startovat a měli by přejít do kategorií otevřených. Tímto omezením je samozřejmě limitován rozvoj výkonnosti tohoto plemene, protože v okamžiku, kdy začne musher šlechtit SH na výkon a vybírat pouze pracovně nejlepší jedince, tak pomalu, ale jistě po určité době překročí hranice stanovené standardem. Dnes se produktům takovéhoto šlechtění říká -evoluční SH-, což je velmi výstižný název a přesně nám říká, že evoluční SH je lepší závodník než standardní SH, ale také podstatně méně odpovídá standardu FCI. A dnes se již jezdci se standardními SH začínají bouřit a dochází k vyřazování tzv. nestandardních-evolučních SH. Situace se opět po několika letech opakuje. V kategoriích ad3) jsou Samojedi dnes již jen do počtu a pro okrasu, protože výkonem na AM a G již nestačí. Aljašští malamuti bývali nejrychlejší v těchto kategoriích, ale s nástupem Grónských psů postupně ztráceli své pozice, až dnes na stupních vítězů převládají závodníci s gróňáky. V těchto kategoriích se zatím neobjevují problémy s ujetím ze standardu, i když v minulosti náznaky byly. Možná je to i tím, že G má standard relativně velmi volný. V kategoriích ad1) je možno použít libovolné psy, nejběžnější závodní saňoví psi jsou AH - Aljašský husky a ESP - Evropský saňový pes. V těchto kategoriích postupně dochází ke specializaci a v cestě za vyšším výkonem pro určitý účel jsou šlechtěny větve závodních psů speciálně pro dlouhé tratě(větší podíl krve AH) a speciálně pro krátké tratě(větší podíl krve ESP) Klasičtí severští psi dle FCI jsou omezeni svým standardem, takže dnes již bychom mohli říci, že jsou spíše sportovní psi než závodní. Jsou obecně známí a již o nich byla napsána spousta materiálu. Závodní psi jsou šlechtěni přesně ke svému pracovnímu účelu, nepodléhají standardu a proto nemají žádná omezení v hledání nových výkonnějších potomků. Jejich charakteristice a popisu se chci věnovat v dalších dílech tohoto seriálu. JK